Poradíme si v Libereckém kraji

Pomoc v hmotné nouzi

Skočit na navigaci

Praktické rady

Příspěvek na živobytí

Pro nárok na příspěvek na živobytí je potřeba být v hmotné nouzi. Při vlastním posouzení nároku na příspěvek na živobytí se vychází jednak z životního minima, ale také z příjmu rodiny(při posuzování se vychází z čistého příjmu za poslední tři měsíce).

Pokud jste v evidenci Úřadu práce a čerpáte příspěvek déle než 6 měsíců, musíte splnit pro pro udržení příspěvku na úrovni životního minima ještě další podmínku – snažit se o zvýšení příjmu vlastní prací. Nezaměstnaní mají několik možností:

  • přihlásit se na veřejnou službu a odpracovat minimálně 20 hodin měsíčně
  • účastnit se projektů organizovaných krajskou pobočkou úřadu práce
  • najít si výdělečnou činnost v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně

Pokud jste dlouhodobě nezaměstnaný/á a účastníte se byť jen jedné z nabízených aktivit, nemusí v daném měsíci dojít ke snížení částky na živobytí.

Žádost o příspěvek na živobytí podáváte na příslušné pobočce Úřadu práce.

Způsobu výplaty příspěvku
Pokud pobíráte příspěvek na živobytí déle než šest měsíců, úřady práce nevyplatí celou částku. Nejméně 35 % totiž musíte dostat ve stravenkách.

Výše životního minima

3 410 Kč - pro jednotlivce
3 140 Kč - pro první osobu v domácnosti
2 830 Kč - pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem
1 740 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let
2 140 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let
2 450 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let
(měsíční částky v korunách)

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti (společně posuzované osoby).

Společně posuzované osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo registrovaní partneři,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení pomáhá lidem a rodinám s nízkými příjmy pokrýt výdaje na bydlení. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.

Úřad práce vám doplatek na bydlení přizná, pokud váš příjem po přičtení příspěvku na živobytí stačí k zajištění živobytí, ale nezbývá už na zaplacení bydlení, navzdory tomu, že už čerpáte příspěvek na bydlení.

Výše doplatku na bydlení se určuje tak, aby vám po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení, obvykle nájmu a energií, zůstala částka na živobytí.

Částka na živobytí se u každého určuje individuálně, nicméně je zohledňována vaše situace, možnosti a úsilí. Při určení se vychází z existenčního a životního minima.

Žádost o doplatek na bydlení podáváte na příslušné pobočce Úřadu práce.

Výše životního minima

3 410 Kč - pro jednotlivce
3 140 Kč - pro první osobu v domácnosti
2 830 Kč - pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem
1 740 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let
2 140 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let
2 450 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let
(měsíční částky v korunách)

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti (společně posuzované osoby).

Společně posuzované osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo registrovaní partneři,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka a její uznání i výše se odvíjí na základě toho, v jaké životní situaci se nacházíte. Neexistuje zde téměř žádná hranice, od které na ni máte automatický nárok. O tom, kolik dostanete a jestli vlastně vůbec něco dostanete, rozhodují úředníci.

Situace, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout:

  1. Nesplňujete podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků vám hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní váš příjem do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
  2. Postihla vás vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry vám neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce.
  3. Nemáte vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky:
  • K úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj.
  • Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.
  • K uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.
  1. Nemůžete v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a jste ohroženi sociálním vyloučením. Jde zejména o osoby, které:
  • jsou propuštěni z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
  • jsou po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěni ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo
  • jstou propuštěni ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami bez přístřeší, nebo
  • jsou osobou, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiných osoby.

V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce.

O tuto dávku mimořádné okamžité pomoci musíte zažádat na Úřadu práce v místě vašeho trvalého bydliště. Zažádat musíte prostřednictvím formuláře Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc. V žádosti uvedete, jaká nenadálá situace vás postihla, o jakou částku žádáte a k úhradě čeho má sloužit. Potřebovat navíc budete i občanský průkaz.

Na vyplacení byste navíc neměli čekat až do dalšího měsíce, jak je tomu u zbylých dávek hmotné nouze. Mimořádná okamžitá pomoc by vám měla být poskytnuta neprodleně a ve výjimečných případech dokonce i zpětně.

Pokud by žádost byla zamítnuta, měl by být udán jasný důvod, proč k něčemu takovému došlo, stejně jako pokud by se mělo jednat o vyplacení nižší částky, než o kterou jste si žádali. Do roka se pak můžete vůči rozhodnutí úředníků odvolat.

Životní a existenční minimum

Životní minimum

  • minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb neboli minimální částka stanovená v korunách za měsíc, za kterou můžete žít skromný život.

Existenční minimum

  • je přibližně o třetinu nižší než životní minimum a jde o  nejnižší možnou částku, za kterou je možné zajistit výživu a ostatní základní osobní potřeby na úrovni přežití (tzn. že s existenčním minimem musíte žít ještě skromnější život než s životním minimem).

Existenční minimum např. dostávají lidé, kteří odmítají pracovat a jen chtějí přežívat ze sociálních dávek. Nižší vyplácená částka je má motivovat k tomu, aby si našli práci a zvýšili si své příjmy.

Výše existenčního minima činí 2 200 Kč měsíčně.

Použití existenčního minima není možné u nezaopatřených dětí, poživatelů starobního důchodu, u invalidních osob dle třetího stupně a u osob starších 68 let.

Existenční ani životní minimum se nevztahuje na bydlení. Finanční podpora v oblasti bydlení je zajišťována příspěvkem na bydlenídoplatkem na bydlení.

Žádosti o životní a existenční minimun se podávají na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, kde s vámi žádost vyplní odpovědný pracovník.

Výše životního minima

3 410 Kč - pro jednotlivce
3 140 Kč - pro první osobu v domácnosti
2 830 Kč - pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem
1 740 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let
2 140 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let
2 450 Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let
(měsíční částky v korunách)

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti (společně posuzované osoby).

Společně posuzované osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo registrovaní partneři,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Příjmy, které se započítávají do životního minima

Hranice životního minima se vždy srovnává s čistými příjmy jednotlivce, nebo společně posuzovaných osob. Započítávají se příjmy:

  • z pracovní činnosti
  • z podnikání
  • z kapitálového majetku
  • z pronájmu
  • důchody
  • dávky nemocenského pojištění
  • dávky státní sociální podpory
  • ostatní sociální dávky
  • podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
  • výživné atd.

Příjmy, které se nezapočítávají do životního minima

Do životního minima se nezapočítávají příjmy z:

  • příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek
  • příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby
  • náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy
  • peněžní pomoci obětem trestné činnosti
  • sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem
  • podpory z prostředků nadací a občanských sdružení
  • stipendií
  • odměn za darování krve
  • daňového bonusu
  • příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob)
  • části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů
  • příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku
  • zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa
  • příjmů plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí
Texty jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro provozovatele těchto stránek žádné právní důsledky.
© 2018 FM solutions, a.s.